Armáda nabídla Plzeňskému kraji bezúplatný převod letiště Líně

Ministerstvo obrany nabídlo Plzeňskému kraji bezúplatný převod letiště v Líních u Plzně. Letiště měla dosud v nájmu firma PlaneStation Pilsen, ta ale neplnila závazky, v poslední době neplatila nájem a nechala areál chátrat, řekl dnes novinářům ministr obrany v demisi Vlastimil Picek. Armáda proto vypověděla smlouvu. Pro kraj představuje areál o rozloze přes 400 hektarů území, kde by mohl vzniknout vědeckotechnologický park až s tisícovkami pracovních míst, řekl hejtman Milan Chovanec (ČSSD). Pro armádu, kraj i obce je prioritou, aby na letišti zůstala armádní letecká záchranná služba. 

Podle Picka uzavřela armáda s dosavadním nájemcem smlouvu v roce 2000, časem se počítalo i s prodejem. Od té doby ale velká část objektů zcela zchátrala, nájemce navíc dluží za poslední dobu kolem 50 milionů na nájemném. "Přesvědčili jsme se o tom, že řada objektů je ve velmi žalostném stavu, to chceme radikálně změnit," uvedl ministr. Ministerstvo proto vypovědělo s firmou před několika měsíci smlouvu a soudí se s ní. Podle generálního sekretáře ministerstva Jana Vylity by ale spor neměl převod na kraj ohrozit. 
    
Jednatel firmy PlaneStation Plzeň Petr Rubeš připustil, že od roku 2010 firma neplatí nájemné, které činí zhruba milion korun měsíčně. Písemně prý ministerstvo upozornila, proč nájemné pozastavuje a očekávala, že nimi bude o celé situaci jednat. "Pozastavené bylo z toho důvodu, že ten proces prodeje, který byl nastartovaný, z jejich strany zamrzl. Několikrát jsme je upozorňovali, vyzývali k jednání, reakce nebyla žádná, jen dlouhodobá nečinnost," řekl Rubeš ČTK. Firma podle něj požádala o prodej letiště v roce 2006, odhadní cena byla přes miliardu korun. Tím, že ministerstvo podle něj nejednalo, sjednaní investoři odcházeli. 
    
Přesný termín, kdy by mohl kraj rozsáhlé pozemky a množství budov, které jsou součástí infrastruktury letiště, dostat, Picek neodhadl. "Uděláme vše pro to, aby to bylo co nejdříve," uvedl. Doufá, že se to podaří příští rok. 
    
Hejtmanství se chce ujistit, že areál nemá ekologickou zátěž, kterou by pak musel nákladně sanovat. Musí také jednat ve shodě s šesti okolními obcemi, které si důrazně nepřejí jakékoliv rozšiřování či zvyšování kapacity nebo statutu letiště, tlumočil názor obcí starosta Dobřan Marek Sýkora. Na tom nemá zájem ani kraj, potvrdil Chovanec. Na neveřejném letišti by nikdy neměla přistávat velká letadla. 
    
Kraj bude také zjišťovat stav areálu a budov. Některé jsou už natolik zdevastované, že je bude nutné zbourat. Rubeš se ale brání tvrzení, že firma nechala objekty zbytečně chátrat. "Náš názor je, že jsme se o objekty starali v rámci možností," řekl. Komise ministerstva obrany podle něj před podpisem smlouvy v roce 2000 až 90 procent všech objektů v areálu označila jako neperspektivní či přímo určené k demolici. 
    
Zásadní pro rozvoj areálu je zajištění dopravního napojení. Přímo k letišti je z dálnice D5 naznačen sjezd. Aby se mohl používat, musel by získat výjimku, neboť nemá přesné parametry. Napojení sjezdu na letiště by mělo stát do 50 milionů korun, uvedl hejtman. 
    
Předpokládá, že provozní zátěž pro kraj by neměla být významná. Pokud se převod uskuteční, hodlá hledat jednoho až dva investory, kteří by se o území podělili. "Potom by ty případné investice byly na nich. Kraj by nadále zůstal správcem majetku, určitým supervizorem, ale nemáme ambici do toho investovat krajské prostředky," doplnil Chovanec. Kraj má zájem na tom, aby v areálu vznikla výroba s vysokou přidanou hodnotou, ne další "montovna", uvedl. 
    
Součástí území jsou také historické majetky obcí, včetně pozemků pod vzletovou dráhou. Kraj v případě získání letiště bude s obcemi vyjednávat o výměně pozemků za jiné, řekl hejtman. Okolní obce chtějí s krajem debatovat o rozsahu a náplni činností. Vítají ale, že letiště zůstane ve veřejnoprávních rukách, řekl Sýkora. Zdůraznil, že vyřešení dopravního napojení je pro obce klíčové, neboť nechtějí dopustit zvýšení dopravní zátěže na svém území. 
    
Armádní letecká záchranná služba na letišti slouží pro Plzeňský a Karlovarský kraj, v případě potřeby zalétá i do středních a jižních Čech. Ročně má podle velitele Michala Marečka v průměru dva zásahy denně. Pozemky a objekty, které záchranáři využívají, by podle Picka dál zůstaly armádě. 
 
zdroj: ČTK