Rozhovory s českými Němci zaznamenávám přes 30 let, ale stejně dlouho zpovídám i oběti nacismu. Na konkrétních lidských osudech přitom žádný sjezd nemůže nic změnit, ani ten sudetský v Brně. „Češi udělali chybu, když po válce vyhnali Němce. Kdyby si nás tu nechali, pohraničí by dneska jen vzkvétalo,“ vyprávěl mi v roce 1996 Edmund Jakel, muž narozený roku 1922 v Barnově, což je nyní zaniklá obec v Oderských vrších. Za války rukoval do wehrmachtu a válčil až u Stalingradu, zatímco Jindřich Heřkovič (ročník 1923) bojoval v řadách 1. Československé tankové brigády na východní frontě a postupně osvobozoval republiku, včetně oblastí obydlených československými Němci. „V Osvětimi jsem přišel o rodiče a šest sourozenců,“ svěřil se Heřkovič. „Kdo mi zaručí, že bývalý německý voják, jemuž podám ruku k usmíření, nehlídal dobytčák, který odvážel mé blízké na smrt?“ Nerad proto naslouchal nářkům sudetských Němců. Přečtěte si o deseti osudech Čechů, Němců i Židů ve vyhrocené době.