Plzeňanům připomene povodeň výstava

Plzeň již po deseti letech téměř zapomněla na jednu z největších přírodních katastrof, která ji postihla před deseti lety. Povodeň, srovnatelná s léty 1845 a 1890, tehdy zaplavila 11 procent území města, tedy více než 1500 hektarů. Škody přesáhly 520 milionů korun, ve městě spadlo nebo bylo strženo 12 objektů. Řekou Úslavou protékala více než tisíciletá voda, Úhlavou tisíciletá a Radbuzou pětinová až poloviční. Plzeňané, které ČTK oslovila, se shodli, že toho město udělalo po záplavách dost a nikdy poté už další problémy nebyly. Záplavy lidem připomene výstava na radnici od 13. srpna.

Velká voda postihla městské části Koterov, Božkov a nejvíce Roudnou. "Tam vyšla protipovodňová opatření na 108 milionů korun, které vydala Plzeň s Povodím Vltavy," řekla mluvčí radnice Zdeňka Kubalová. Při stoleté vodě by se už podle ní voda do centra dostat neměla. Město a povodí dále investovalo do úprav mostu v Koterově a Lobzích, odstranění valu u pivovarských studní a do úprav kanalizačních sítí. Nemalou protipovodňovou roli hraje prováděné čištění koryt řek a úpravy břehů," dodala.

Jen na majetku města napáchaly záplavy škodu 250 milionů korun, z toho nejvíce na technické infrastruktuře - přes 173 milionů Kč, na městských domech to bylo přes 42 milionů Kč.
 
Radnice nechala za 5,5 milionu korun vybudovat ve všech ohrožených místech moderní systém varování. Zaplatila povodňový model, který průběžně reaguje na změny terénu ve městě, a řekne, kam až může povodeň dosáhnout. Město každý rok dává miliony korun na techniku a vozy dobrovolných hasičů. V letech 2003 až 2011 to bylo 30 milionů korun," řekla Kubalová. Letos chystá ochranný val v Radobyčicích.
 
Ještě když 6. srpna začalo pršet, nikdo nečekal, že se blíží jedna z největších přírodních katastrof, která kdy Plzeň postihla, řekl tehdejší primátor Jiří Šneberger (ODS). Po první vlně, která napáchala škody jen v některých okrajových částech, začalo 11. srpna v kraji vydatně pršet a přestalo až 13. srpna dopoledne. "Promočená zem nedokázala další vodu pojmout. Zvedla se hladina Úslavy, se zpožděním Úhlava a o půlden později Radbuza," řekla Kubalová. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se oddálil příchod vlny z řeky Mže do Plzně při nejvyšších průtocích ostatních řek a zabránilo zhoršení kritické situace.
 
Mezi 8. až 13. srpnem se pod vodou ocitl také střed města, tedy Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se projet přes frekventovanou Karlovarsku ulici pod kruhovým objezdem, uzavřely se mosty přes řeky kromě Milénia, kolabovalo zásobování. Od 14. srpna začala voda opadávat. Město poskytlo 113 náhradních bytů, natrvalo jich bylo 34.
 
Město si ničivé povodně ze srpna 2002 připomene výstavou, jejíž vernisáž bude 13. srpna. "Stane se vzpomínkovým setkáním těch, kteří se podíleli na zvládnutí krizové situace a odstraňování škod," řekl primátor Martin Baxa. Podle něj měly záplavu jednu pozitivní stránku - zjištění, že lidská solidarita a potřeba pomoci bližnímu v nebezpečí nevymizela.
 
zdroj: ČTK