Na Šumavě je údajně nejméně sněhu za poslední desetiletí

Letošní zima je na Šumavě nejchudší na sníh za posledních 35 let. Tvrdí to amatérský meteorolog Antonín Vojvodík, který právě tak dlouho sleduje počasí v okolí Horské Kvildy a Kvildy na pomezí Plzeňského a Jihočeského kraje. Neobvykle malé množství sněhu potvrzují i měření pracovníků Informační a strážní služby národního parku, vlekaři i lyžaři. Srážkově chudá zima může způsobit oslabení šumavského lesa a zároveň i lýkožroutů smrkových, řekl dnes ČTK náměstek ředitele parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

"Takhle málo sněhu nebylo na Šumavě za celou dobu, kdy sníh na Šumavě měříme," potvrdil šéf Informační a strážní služby parku Petr Šrail. Výška sněhu se na území parku měří od roku 1992. Nejvíce sněhu je teď na Březníku u Modravy, a to zhruba 45 centimetrů, a na Trojmezí, kde je 40 až 70 centimetrů. Ve srovnání s únorem roku 1999, kdy Vojvodíkovi na Březníku sněhem zapadala tři metry vysoká meteorologická stanice, je podle něj letošní sněhová nadílka velice skromná. 
    
V současné zimě se podle něj nestalo, že by sníh na Šumavě úplně roztál, jako například v roce 2007, kdy ani na hřebenech nebyl několik dní. Zároveň je ale letošní množství sněhu celkově nejmenší za poslední roky. "Vrchol sněhové pokrývky byl někdy kolem 6. a 7. prosince, kdy ho napadlo například v okolí Kvild kolem 36 centimetrů. To byl nejvyšší vrchol zimy. Od té doby sníh pořád poklesává, připadne centimetr dva, který zase za dva tři dny roztaje," popsal Vojvodík. Současně s malým množství sněhu nejsou letos ani tak velké mrazy, uvedl. V okolí Horské Kvildy a Kvildy teploty v zimě nezřídka klesají k 25 až ke 30 stupňům pod nulou. "Letos zatím nejnižší teploty byly 21,9 stupně. To je absolutně nejhorší zima co do množství sněhu, tak i co do mrazu za celou dobu, co to pozoruji," dodal. 
    
Pro smrkové porosty představuje teplá zima výhodu v tom, že víc oslabí přezimující kůrovce, kteří mají vyšší výdej energie a koncem zimy jsou vyčerpanější. "Spolu s tím vyšší teploty vyhovují plísním, které mohou oslabené kůrovce napadat a ve větší míře je i zabíjet," řekl Kozel. 
    
Pro mladé listnáče a jedle je ale taková zima spíš na škodu, protože na rozdíl od jiných let se po větším prostoru pohybuje jelení zvěř, která může neochráněné stromky okusovat. "Srážkově chudá zima může způsobit i oslabení stromů, srážkový deficit zhoršuje zásobení kmene i dalších částí stromu vodou. Stromy tak musejí k dostatečnému zásobení vodou vynakládat mnohem více energie," doplnil Kozel. 
    
Malé množství sněhu potvrzují i údaje Českého hydrometeorologického ústavu. Minulý týden podle nich například patřil v Plzeňském i v Jihočeském kraji mezi čtyři sněhově nejchudší sedmé kalendářní týdny od roku 1970. V Plzeňském kraji bylo minulý týden ve sněhových zásobách 23,5 milionu metrů krychlových vody. Nejvíce bylo touto dobou v roce 2010 - 523,8 milionu metrů krychlových vody ve sněhu. V Jihočeském kraji bylo minulý týden ve sněhu 12,1 milionu metrů krychlových vody, v roce 2006 to byla miliarda metrů krychlových. 
 
zdroj: ČTK